... KUBA... příběh jednoho kotěte

 

Vím, že tyto stránky jsou věnované našim border colliím a tím pádem pejskařům, zvířecí osudy si však druh nevybírají....

 

Ve čtvrtek 5.listopadu 2009 jsem se vracela i se psy autem domů. Psi spokojení po vycházce, ale přeci jen už bylo po šesté večer, tedy pomalu čas večeře a tak hurá domů do tepla. Na křižovatce, kde jsem odbočovala z vedlejší cesty na hlavní, uprostřed křižovatky leželo malé kotě. "To je trdlo", napadlo mě a zatroubila jsem na něj, ať uteče, než jej někdo srazí. Když jsem však spatřila, že kotě provedlo pokus o postavení se na zadní nohy a zase se zřítilo na cestu, bylo mi jasné, že moje myšlenka o přejetí autem se už bohužel stala....

Zastavila jsem a začala na projíždějící auta blikat, ať alespoň zpomalí, než se k němu doběhnu. Kotě naříkalo bolestí. Nebylo moc času nad tím vším přemýšlet a za chvíli jsem se řítila i s kotětem směr veterinární klinika. Psi v autě moc nechápali proč vezeme kočku - úhlavního psího nepřítele - ale nějak vycítili situaci, a ani jednou nezaštěkali nebo na sebe jinak upozornili.

Na veterině první padly otázky - "Co budeme s kotětem dělat? Je to vaše kotě? - po odpovědích, "nevím, není" došlo na telefon do zlínského útulku. Výsledek mi vyrazil dech - útulek má plnou kapacitu a momentálně žádné vážně zraněné kotě zachraňovat nebudou a rovnou by se utratilo. Bože, co teď...

No když už drobeček nedostal nikde šanci žít, nezbylo mi nic, než vše začít řešit sama - nechala jsem prckovi udělat RTG, které odhalilo zlomeninu stehenní kosti a nadvakrát prasklou pánev. Drobné odřeniny na nohách nepočítám. Prcek dostal kapačku pro doplnění tekutin, antibiotika a zůstal na veterině do rána, jestli zvládne první noc, zda nemá vnitřní krvácení, zda vůbec překoná šok atd. Ráno bude moudřejší večera....

Večer jsem ještě obvolávala své známé, jestli někdo nemá zájem do toho jít se mnou, jestli někdo nemá místo pro kotě, pokud tedy prcek přežije. U nás bohužel být nemůže, psy máme v bytě, Dorotka by mohla dostat infarkt a Jackie pochopení pro číčy nemá vůbec.... Janča Lejsková nabídla svou pomoc a azyl pro prcka po dobu léčení, patří jí velký dík!!

 

Pátek 6.11.2009 - nemohla jsem se dočkat rána... přežil to mrňous vůbec? Hned v osm ráno jsem volala na veterinu, kde mi paní doktorka sdělila, že prcek nejenom že žije, ale už vypadá lépe, vrátila se mu barva do sliznic, a  má více energie. Ovšem co teď? - padla otázka na druhé straně telefonu.... určitě budeme operovat, vypadlo ze mě zcela automaticky. Nebudu to zbytečně natahovat - ještě v pátek odpoledne kotě prodělalo operaci (nitrodřeňovou osteosyntézu - tedy zpevnění zlomeniny pomocí hřebu). Kolem šesté večer jsme přišli prcka zkontrolovat - a také poprvé vyfotit. Konečně jsem poznala i odpověď, jakého pohlaví prcek vlastně je - a protože to je prý kluk, volba jména byla KUBA, prostě malý Kubík.

Na první fotky Kubíka, ještě v narkóze, na kapačce, těsně po operaci se mrkněte:

 

 

Kubík až do neděle zůstane na klinice, pak teprve bude propuštěn do "domácího léčení", které může trvat  5 - 8 týdnů.

Operaci provedl MVDr.Brychta ze zlínské veterinární kliniky, moc mu děkuji za přístup a ochotu pomoci. Cena za operaci byla stažena na minimum, přesto se však vyšplhala i se vším okolo ke čtyřem tisícům. Nicméně náklady se dále budou navyšovat o antibiotika, kontrolní rentgeny a ostatní úkony spojené s ošetřováním a především, za cca 6 týdnů bude muset podstoupit další operaci na vytažení šroubu ze stehenní kosti. Plánujeme v okolí našich známých, kamarádů a také pracovních kolegů malou sbírku, která by nám pomohla alespoň trochu nést náklady na Kubíkovu léčbu.

Máte-li i Vy chuť pomoci Kubíkovi v jeho složité situaci, jakákoliv pomoc - nejen finanční - je vítaná - např.pokud chcete poslat Kubíkovi např.kvalitní krmivo, nebo nějakou tu kočičí hračku, uvítáme to. Veškeré, i ty nejmenší dárky, zveřejníme a poděkujeme na Kubíkovic stránce. Adresa: Nikol Hanačíková, Žlebová 4101, 76001  Zlín

Moc bych chtěla poděkovat všem, kteří Kubíkovi zaslali krmivo, hračky, finanční příspěvky - opravdu nás překvapilo, kolik fanoušků a přátel si Kuba za tak krátký čas získal. Kubík je zabezpečen jak na léčbu, tak i na krmivo po dobu vyléčení, a zaslané hračky jej jistě budou v budoucnu doprovázet do nového domova. Ještě jednou všem velké DÍKY!

Všechny příspěvky jsou použity pouze na léčbu Kuby, po doléčení vše vyúčtujeme, bude-li třeba, doložíme účty z veterinární kliniky.

 

Přesto tu stále zůstává jeden otazník do budoucna - kam půjde Kubík po doléčení? Nenajde se u Vás nebo u Vašich známých místo pro jednoho malého prcka? Kubík je šedo-bílý mourovatý kocourek, s poměrně dlouhou srstí (vypadá jako Mainská mývalí kočka - berte však s rezervou, já jsem pejskař... ), věk cca 4-5 měsíců.  Zatím není kastrovaný.

Cca 14 dní po operaci se našel skvělý domov pro Kubíka - po doléčení (snad kolem Vánoc) Kuba najde stálý domov u nových majitelů a čekat jej budou dvě kočičí kamarádky:-)

Po Kubíkovi v místě nálezu nikdo nepátrá, a i když sice neměl blechy a nevypadal zanedbaně, trápí jej ušní svrab a je začervený, což zase až tak neukazuje na to, že by měl pořádné majitele před nehodou.

 

Budeme Vás pravidelně informovat o tom, jak se Kubíkovi daří, jak se jeho těžká zranění léčí a jaké dělá pokroky. A Vy si prosím rozmyslete, zda nechcete mourovatý Vánoční dárek - ovšem takový, který najde lásku, pochopení a super majitele až do konce života, když už jeho start byl tak zbytečně složitý...

 

Díky!

 

Neděle 8.11.2009 - Kubík v neděli večer opustil veterinární kliniku a mohli jsme jej převést k Janči Lejskové do "pěstounské péče". Dle slov pana doktora se Kuba choval vzorně, byl vzorný pacient po celou dobu pobytu na klinice. Ovšem co nás čekalo u Janči doma, mi vyrazilo dech - Kuba je neskutečně mazlivý, pořád vyhledává lidský kontakt, nebojí se psů (Chels i Roy - border collie - jsou sice na kočky zvyklí, ale taky jsou patřičně zvědaví:-), chodí se venčit na kočkolit. Během dneška byl také odčerven, ošetřen proti ušnímu svrabu, nicméně jej trápí velký průjem. Pořád musí mít na krku límec, aby si nemohl dosáhnout na stehy na noze.

Co však mne ještě překvapilo -  pořád přede... u psů, na klíně, v kleci s límcem.... od vyzvednutí na veterině ještě nepřestal příst... je to prostě zlatíčko:-)

Ačkoliv se na operovanou nohu snaží postavit, je nutné jej držet v malém prostoru, aby pánev i stehenní kost srostla bez problémů. Kuba tak bydlí v Nexinčiné kleci.-) Snad zvládne první noc u Janči v pohodě. 

Kubík u Janči doma - konečně chvíli bez límce:-)

 

Úterý 10.11.2009 - kontrola u veterinárního lékaře. Dnes jsme měli přijet na kliniku na další injekci antibiotik. Znám vystrašené kočky choulící se v přepravkách ve veterinárních čekárnách, ovšem Kuba zase překvapil. V čekárně jsme vyčkávali s otevřenou přepravkou, Kuba seděl ve dvířkách a rozhlížel se po okolních psech a zase předl... Na stole u pana doktora opět předl když dostával injekci, po ní se svalil na záda s otázkou " kdo mě bude drbat na bříšku teď?"... to že předl jako divý, už asi nemusím ani dodávat....

Na operovanou nožku začíná pomalu a velmi opatrně došlapovat, hlavní však je, že má v ní cit a používá ji, takže snad je vše na dobré cestě. Začíná se kamarádit se psy, Chels už začíná pomalu s "opečováváním", takže jistě bude brzy video, jak Kuba má olízanou hlavu od psa:-)

Průjem se v pondělí ztratil, ovšem po dnešní injekci ATB se zase v noci dostavil. Bohužel antibiotik se minimálně na 14 dní nezbavíme, takže střídání průjmu s normální stolicí bude teď asi více pravidelné:-( Kuba však baští konzervy i granulky a vypadá spokojeně... jen by určitě rád běhal a skákal...

Ve čtvrtek nás čeká další dávka antibiotik a vyčištění uší po léčebné kůře od ušního svrabu. A v neděli snad vytažení stehů!

 

Čtvrtek 12.11.2009 - další návštěva u lékaře - Kubík opět dostal antibiotika v injekci. Nicméně dnes jej čekalo především čištění uší - po operaci dostal Stronghold na zničení ušního svrabu - ten se však z uší sám nevypaří - Kubovi tak byly důkladně vypláchnuty obě uši. Tohle už Kubovi moc příjemné nebylo:-( Ovšem musím říct, že tolik "bordelu" v uších jsem ještě nikdy neviděla... A aby toho nebylo málo, paní doktorka provedla stěr z konečníku, jelikož průjem se stále vrací - kontrola trusu byla nutná. Kontrola mikroskopem odhalila, že i když byl Kuba už jednou odčerven, v jeho trusu se prý našla" celá zoologická zahrada". Takže na několik dalších dní Kubu čeká každodenní odčervování.

Nicméně Kuba je bojovník, má velkou chuť k jídlu - kočičí konzervy mu chutnají nejvíce, tak ho Janča v jídle nekrotí, jen ať Kuba přibere - zatím za týden přibral 100 gramů, takže už má přesně 1,5 kg:-) Až se zbaví zoologické, jistě bude přibírat rychleji:-)

 

Kuba sice na nožičku došlapuje, stále mu dělá velké problémy "včas" dojít na záchod, občas je průjem rychlejší než jeho bolavá nožka. Janča tak má spotřebu starých ručníků, pokud máte nějaké nepoužívané, které už máte v plánu vyhodit, můžete je nám (teda Kubovi) věnovat. Moc děkujeme!

 

A POZOR!  Janča natočila Kubíkovo první VIDEO!!

 

Teď k těm příjemnějším věcem - Kuba dostal svůj první balíček:-)

Moc bych chtěla poděkovat Patricii a Dominikovi Paslerovým, kteří Kubovi poslali na přilepšenou granulky a hračky. Kuba sice zprvu nevěděl, co si má o bílé myšce myslet, teď už si s ní hraje o stošest.-) Děkujeme!

Dále bych MOC chtěla poděkovat za finanční dary:

mým kolegům z práce (sbírka ve firmě mmcité a.s.) - 1.200,-Kč

mojí milé mamince - 450,-Kč

Týnce Bartošovic ze Švajcu - 300,-Kč

Martině Binarové - 200,-Kč

Vendy Bambasové - 250,-Kč

členům Kynologického klubu Zlín (sbírka KK Zlín) - 1.832,-Kč + dárky v podobě dalších myší a krmiva:-)

Adrianě Němečkové - 1.000,-Kč

 

Úplně mi vyrazilo dech, kolik lidí Kubíkovi přispělo!! Moc děkujeme, velice si toho vážíme!

 

Sobota 13.11.2009 - Kuba hraje s hračkami a myši prý nosí v tlamičce - myslím, že do aportování to nemá daleko:-) V pondělí jej čeká další návštěva veterinární kliniky - budeme vytahovat stehy a konečně může být bez límce!

 

A pozor - to NEJ na konec - možná se už začíná blýskat Kubovi na super budoucnost - uvidíme, nechci nic zakřiknout, ale třeba Nový Rok už oslaví s novou rodinou:-)

 

Pondělí 16.11.2009 - opět cesta na veterinu - tentokráte na vytažení stehů. Cestu tam i zpět Kuba prospal v přepravce, na stole u doktora párkrát mňouknul a jinak vše zvládl statečně. Po minulém trápení se s ušima jsem myslela, že bude pěkně vyvádět a nic... chlapec překvapil:-) Zítra dobere poslední prášek na odčervení a už teď je vidět, jak vše zabírá - Kuba okamžitě začal více přibírat na váze.

Kde však nejvíce nastala změna - Kuba začíná "divočit":-) Už mu otrnulo, rozhodně se mu vrátila energie nejen do očí... Kuba si hraje, kouše, škrábe, jako každé normální kotě.... sice vše zvládá především v poloze vleže, zlomená noha a pánev mu nedovolí pobíhat, ale je vidět, jak je rád na světě:-)

V pátek nás čeká první kontrolní rentgen od operace, snad se ukáže, že vše probíhá v pořádku...

 

Nejlepší zprávou pro nás a hlavně kocourka je... ŽE MÁME PRO NĚJ DOMOV!! Ještě ho sice čeká pár týdnů léčení, ale doufejme, že Silvestra už stráví s novou rodinou a dvěma novými kočičími kamarádkami.

 

Janča natočila video i nafotila pár fotek...vše můžete hned omrknout:

 

Kubovo video...Kuba II (aneb jak se chlapec otrkal...) klikněte ZDE

 

 

Pátek 20.11.2009 - opět cesta na veterinu - jsme tam už jak doma:-) Dnes Kubu čekalo rentgenování..... na snímku je vidět, že kost drží dobře tvar, hřeb se neposunul ani jinak nepohnul. Drobné úlomky kosti se však posunuly směrem od stehenní kosti - uvidíme, zda do budoucna budou zlobit nebo ne.  Kubu rentgenování moc nebavilo a dával to hlasitě najevo... nicméně zvládnul vše bez uspání. Pánev překontrolujeme při dalším rentgenování cca za 1,5 - 2 týdny.

Opět jsme přibrali - vážíme 1,6 kg!

 

Vánoce se blíží a Kuba opět dostal dárky!:

MOC chceme poděkovat:

 

Petře Ševčíkové za krmivo a nádhernou misku - to mu budou všichni závidět:-) díky!

Monice Švarcové za mikročip a krmivo - díky!

Martině Vyláškové za granulky a konzervy, děkujeme!

Marcele Poláškové za krmivo, moc díky!

 

Děkujeme také za příspěvky:

 

Kateřině Šulcové - 2.000,-Kč

Ivě Jílkové - 400,-Kč (na požádání napsáno nenápadně, prý aby si to Ivčini spolubydlící hafoši nepřečetli:-))

Zdeně Grygerové - 200,-Kč

Ivě Karafiátové, Bjů, Kristiánkovi a Elí - 300,-Kč

 

Ze života Kuby: Mimo veterinu však Kuba ukazuje, že je pěkným raubířem - na nožku celkem došlapuje (sice velmi opatrně a lehce, ale používá ji stále více), když je mimo klec, dokáže se i rozběhnout - to se sice posunuje po třech - ovšem v rychlosti ho to neomezuje!:-) Dnes jsme ho u Janči třikrát vytahovali z šuplíku pod postelí, kde si hověl v peřinách... asi víme, kde bude spávat v novém domově:-)))

 

Středa 25.11.2009 - velká změna v životě Kubíka!! Kubík se přestěhoval!!:-) Jelikož si Kuba čím dál více zvykal na Janču a vyžadoval více a více pozornosti, po dohodě s adoptivní rodinou bylo rozhodnuto, že Kuba se nastěhuje do nového domova už před doléčením, aby se zbytečně na Janču nefixoval dlouho. Rodina Kopeckých bydlí kousek od Zlína, v Otrokovicích. Kubíka jsme tedy i s celou výbavičkou a dary od Vás všech dovezli k jeho novým majitelům.

Léčba bude nadále probíhat tak jak doposud, Kubu vždy vyzvedneme, odvezeme na veterinu na rentgeny, kontroly a také vše vyřídíme kolem poslední operace, která ho ještě čeká... o všem Vás budeme i nadále podrobně informovat.

V nové rodině Kubíka čekalo velké překvapení :

za prvé - obrovská škrabadla, sen každé kočky ... Kuba hned jedno pod dozorem vyzkoušel:-),

za druhé - kočičí kamarádky Majenka a Beruška - no nutno říct, že Kuba se nezachoval jako gentleman a Berušce hned v úvodu vlepil jednu facku.. ale kamarádskou... věřím, že se brzy poznají lépe a po Kubíkovic uzdravení budou pěkně řádit. Zatím Kuba musí stále dny trávit v kleci, bez možnosti volného pohybu.

Moc chceme rodině Kopeckých poděkovat, že se ujali Kubíka i před dokončením léčby. Už teď víme, že lépe jsme vybrat nemohli a Kuba má před sebou už jen skvělou budoucnost:-)

 

fotky z nového domova:

 

Neděle 6.12.2009 - za posledních pár dní se udála spousta novinek v životě Kuby. Vezmeme to pěkně popořádku:

Kubovi se stále občas vracely průjmy, tak jeho poctivě sesbíraný trus putoval na parazitologii k rozboru - všechny červíky, tenkohlavce, tasemnice a jiné "krásné" tvory už Kuba v sobě nemá, ale přesto jedno zvířátko odolalo - a to "kokcidie", které se nejčastěji objevují u hospodářských zvířat. Kuba tedy podstoupil čtyřdenní procedůru na zbavení těchto potvůrek. Věříme, že tentokrát je už čistý jako lilie:-)

V pátek 4.12. jsme opět vyrazili na kontrolní RTG zlomené nohy. Kuba dostal sedativa, aby držel a nezlobil jako minule. Rentgen ukázal, že stehenní kost začíná dobře srůstat, zlomené části dobře drží, úlomky už nikam neputují. Bohužel zatím není znám termín poslední operace, ale za dalších 14 dní nás čeká snad již poslední RTG. Jelikož Kubík tak krásně spinkal, bez problémů mu tak byl aplikován mikročip, ještě jednou vyčištěny uši a proběhla důkladná kontrola jeho chrupu - Kuba má stále mléčný chrup, takže jeho věk je v tuto chvíli stanoven na 4 měsíce. Což znamená, že v době nehody se jednalo o tříměsíční kotě...

Aktuální váha: 1,7 kg

 

V novém domově u rodiny Kopeckých se Kuba krásně zabydlel. Jak jsme správně odhadli, Kuba je nejčastěji v posteli, kde si hraje s různými hračkami a je i rád, že si může odpočinout v kleci. S novými kamarádkami Majou a Beruškou se sice ještě moc nepřátelí, občas jim vlepí jednu facku, aby holky věděly, že je to pan kocour... no myslím, že holky mu ukážou, zač je toho loket, až bude moct lítat po bytě:-)

 

fotky z nového domova:

 

Pátek 18.12.2009 - další rentgenování. Kubova noha je již pěkně srostlá. Pánev se zahojila tak krásně, že není ani poznat, že byla kdy zlomená.

Díky sedativům jsme Kubu zase krásně překontrolovali a začínají mu vypadávat první mléčné zuby - takže předpoklad jeho věku je v tuto chvíli 5 měsíců. Aktuální váha: rovné 2 kg!

Nejdůležitější věc však je, že dne 5.ledna 2010 Kuba podstoupí další operaci, při které se mu vytáhne šroub ze stehenní kosti. Snad vše dopadne dobře a za chvíli už bude moct prohánět kočičí holky po bytě. Doteď stále je potřeba omezovat jeho pohyb a tak kromě pár chvil musí být v kleci.

 

Silvestr 31.12.2009 - Kubík řádí jak černá ruka, udržet ho v klidu je podle paní Kopecké spíše přání než skutečnost - houpání se na záclonách, šplhání, skákání - to vše Kuba začíná ve volných chvilkách ovládat i se šroubem v noze. Za 5 dní mu zase na chvíli sklapne - operace se blíží. Kuba zatím nic netuší a tak si užívá. Janča Lejsková ho přijela navštívit a tak vznikly tyto krásné fotografie.

Kuba už váží 2,2 kg!

 

 

Úterý 5.1.2010 - a je to tady - Kubíkova operace - dnes byl Kubíkovi odstraněn drát ze zlomené a teď již plně srostlé stehenní kosti. Část drátku zůstala vrostlá do kosti a ponechala se na místě. No snad Kuba nepoletí nikam do tropických krajin na dovolenou, aby na letišti nepískal při průchodu detektorem kovů:-)

Nebudu popisovat co a jak, raději přiložím dopis od paní Kopecké, který mi poslala druhý den ráno, jak Kuba po operaci vše zvládá:

Kubík večer byl už úplně probuzený a vypadal spokojeně, ale když se po operaci dostal domů dost zlobil, vrčel, mňoukal a stěžoval si, že jen co se dal dohromady a byl z něj fešák, je už zase oholený a rozpáraný a sešitý. Límec se mu taky moc nelíbil, ale dnes ráno už náš "satelitek", jak mu říká syn, běhal jako by nic. V noci nás budilo jen jeho zdravotní předení, tak myslím, že to bude už jen dobré. Antibiotika slupl jako by to byl kus masa, ráno vyjedl misku a pustil se i do misky Berušky, ale ta ho vyhnala. Taky minulý týden zjistil jak chutná mlíčko a teď se vrhá po všem bílém. Do klece jsme mu dali napáječku na vodu, aby mohl pít i s límcem, tak jsem zvědavá jestli to zvládne. Do misky s vodou, která je v kuchyni se dostane i s límcem, tak snad bude mít přísun tekutin v pořádku. Ten kousek drátku co mu už do kosti přirostl mu snad problémy dělat nebude, v pátek má kontrolu, no a za 10 dní vytažení stehů.

No jakmile Kubíkovi vytáhnou stehy, už mu nic nebude bránit v provádění lumpáren a honiček na plný plyn - myslím, že si to po tak dlouhé době opravdu zaslouží!

 

 

Neděle 17.1.2010 - jsme byly s Jančou navštívil Kubíka. Kubovi byly v pátek odstraněny stehy, má povolen pohyb bez omezení, takže Kuba řádí a lítá po celém bytě. Nemůže se volného pohybu nabažit, takže stále skáče na pohovku, křesla, skříně, ledničku, loví rybky v akváriu, zkouší se schovávat za televizi - prostě konečně se může chovat jako každé normální kotě.

Konala se oslava na zakončení Kubíkova trápení - došlo i na šampaňské:-)

 

Kubíkovic video v novém domově !!

 

 

Přikládám slíbené vyúčtování:

veterinární náklady - 8.009,-Kč

(dvě operace, rentgeny, antibiotika, odčervování, atd.)

ostatní náklady - 1.399,-Kč

(krmivo do začátku, stelivo, speciální podložky, atd.)

 

Jsou to přesně dva měsíce, kdy Kubík ležel těžce zraněný na silnici a čekal na svůj osud. Ačkoliv to nebyly jednoduché chvíle, plné složitých rozhodnutí, vše dopadlo naprosto skvěle.

Dostalo se mi spousty milých dopisů, které zahřály u srdíčka, ale musím dodat, že především díky VÁM VŠEM je Kuba zase šťastným kotětem.

 

Ještě jednou děkuji kolegům z práce, mojí mamince, Týnce, Martině Binarové, Vendy Bambasové, členům KK Zlín a ROSA Zlín, Adrianě Němečkové, Kateřině Šulcové, Ivě Jílkové, Zdeně Grygerové, Ivě Karafiátové za finanční dary.

Velký dík patří také Patricii a Dominikovi Paslerovým, Petře Ševčíkové, Monice Švarcové, Martině Vyláškové a Marcele Poláškové za dárky v podobě krmiva, hraček a jiných potřebných věcí.

Děkuji všem, co na Kubu mysleli a podpořili nás milými dopisy a vzkazy.

Poděkovat musím i panu doktorovi MVDr.Brychtovi a celému jeho týmu za velikou ochotu pomoci - dnes Kubíka a jeho příběh zná celá ordinace :-)

 

Moc děkuji Janči Lejskové, že poskytla Kubíkovi dočasný domov na první týdny léčby a především chci poděkovat rodině Kopeckých, že Kubíkovi nabídli domov, kde najde klid, štěstí a lásku do konce svého života.

 

DÍKY za Kubu!!

 

Na žádost paní Kopecké přidáváme tento textík z e-mailové zprávy:

 

Dobrý večer, tak jsem si zrovna v klidu prohlídla vaše webovky a Kubíkovi, který mi podřimoval na klíně jsem přečetla celý jeho příběh a jedno poděkování tam chybí, to od nás Vám za záchranu Kubíka. Nebýt Vás, tak by mi tu to klubíčko teď nevrnělo na klíně, naše dvě kočičí holky by se doma nudily a ani by se pořádně neproběhly a hlavně by byl u nás doma moc velký klid a na to my nejsme zvyklí. Takže díky moc za tu radost z kočičího miminka, kterou zase všichni prožíváme.
Kopečtí a Beruška s Májou.

 

po dlouhé době opět pár novinek:

6.11.2010 - přidáváme e-mail od paní Kopecké - pár slov o životě Kubíka:

Je to přesně rok, co se to malé klubko objevilo u vás a potom u nás, no a za ten rok ten malý chlupatec vyrostl v sebevědomého kocourka, který má v té naší malé kočičí smečce výsadní postavení.
Od ledna, co se zotavil z poslední operace, se ten náš satelitek (tak mu říká syn od doby co nosil límec) a ,,starý brbla" (jak mu říkám já) u nás zabydlel a získal postavení krále. Ráno mezi šestou a půl sedmou nás budí poplácáním packou do obličeje a dožaduje se jídla, po nacpání bříška prožene Máju po bytě, ta utíká a řve, on nadšeně běhá za ní a pak ji skočí za krk a začíná ta správná bitka. Nikdy nevíme jak je to vážné, pár škrábanců si ale Mája už odnesla a tak v rámci uchování zdraví jim všem průběžně stříháme drápky. Na Berušku si někdy taky dovolí, ale ta když nemá náladu, tak na něho zavře a rychle se odklidí z jeho dosahu. Pak Kubík průběžně přes den spí, chodí a brblá a hlavně žadoní o jídlo. Moc nevyrostl ani nezesílil (váží 3,7 kg), ale jedl by pořád a hlavně všechno. Ať je kdekoliv, jak někoho slyší v kuchyni, tak letí, tře se o nohy a zvláštně mňouká a nadává. Jakoby chtěl říct: "zase jsem celý den nejedl, vůbec si mě nevšímáte a já jsem váš nejmilejší kocourek,hladový a smutný". No a tak chodí a chodí, až nám něco raději upadne a on může spokojeně zkoumat a uždibovat. Taky v misce se suchým musí být pořád něco nasypané, díky tomu nám ale Mája roste do úctyhodných rozměrů a i Beruška se spravila. Ale Kubík jí a jí a je pořád stejný. Všechno za ten den vylítá. Když ho popadne amoček, tak to se dějí věci, lítá, něco si špitá pod nos a vleze všude. Díky němu se za ten rok u nás dost věcí změnilo. Už nemám kvítka na parapetech na okně, už nemáme různé dekorace. Některé skončily nenávratně v koši, no a ty co přežily bez úhony, jsou raději schované. Ale přibyl škrabací strom a dnes zrovna manžel říkal, že budeme muset objednat ještě jeden. No a pak přijde večer a Kubula je tak utahaný, že si ustele v naší posteli a spí až do rána. Přes noc se jen různě přesunuje od jednoho ke druhému a když je mu moc smutno, zaklepe mi na rameno, já zvednu peřinu, on se mi stulí k boku a tam spokojeně přede. Jinak se moc nemazlí, je přece velký kluk:-)
Když jsme ho v květnu dali vykastrovat a on usínal po injekci, tak jsem mu slibovala, že už je to poslední uspání a operace co ho čeká. Moc mě mrzelo, že jsem mu to nesplnila. Ale naštěstí i ten červnový úraz přežil, nožky má už obě dvě v pořádku, dostává každý den calliger na zpevnění kostí a je štěstí, že všechny vitamíny a prášky jí skvěle.
Jeho nejoblíbenější hračkou jsou obyčejné gumičky, máme jich velkou spotřebu, protože každou za chvíli zasune pod nábytek a dožaduje se buď dalšího kousku, nebo vytažení té staré. Takže každý večer chodíme po bytě s baterkou a tyčkou a z různých škvír vytahujeme gumičky, aby byla zásoba na další den. Je zajímavé, jak přesně si pamatuje, kam je zasunul a jeho nejoblíbenější kousek "velkou bílou" musíme tahat i několikrát za den.
Ještě jednou moc za Kubíka děkujeme a mám od něj vyřídit pozvání na návštěvu ...

 

I my děkujeme, že se Kubík má tak skvěle!